28. března, před 210 léty se v našem domě narodil světec, sv. Jan Nepomuk Neumann, který patří k českým zemským patronům. Tím se řadí například vedle sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Stal se prvním svatým Spojených států Amerických. Za svého světce ho kromě Američanů a Čechů považují také Němci, neboť pocházel z německé rodiny.
Střípky z jeho života
Narodil se v tomto domě tehdy v Horní ulici č.129, (dnes Neumannova č. 142) manželům Filipu a Anežce Neumannovým, jako čtvrté dítě ze sedmi sourozenců. Jeho otec zde měl punčochářskou dílnu. Jan vyrůstal v křesťansky založené rodině, i když jako dítě přiznal, že nejlepší na chození do kostela bylo, že za to pokaždé dostal od maminky krejcar. Jan v Prachaticích navštěvoval základní školu a dobře se učil. Pak nastoupil do Piaristického gymnázia v Českých Budějovicích. Ve škole býval premiantem, byl znám jako „knihomol“. Zajímavé je, co řekl o dívkách: „Jsou to knihy s pěknou vazbou, ve kterých neumím číst.“ Měl rád zvlášť biologii, botaniku i astronomii. Rozlišoval, zda půjde dál studovat medicínu, nebo teologii, pro kterou se nakonec rozhodl a jako zázrakem se dostal na studia do Českých Budějovic, kam brali jen 20 z 90 uchazečů. Část teologických studií vykonával i v Praze. Po jejich ukončení zažil zklamání. Biskup rozhodl, že pro nadbytek kněží nemohou být vysvěceni všichni, kteří ukončili teologická studia, a Jan patřil mezi ně. Byl už dříve uchvácen myšlenkou stát se misionářem v Americe a tak se rozhodl nastoupit náročnou cestu do neznáma za moře. Po čtyřiceti dnech na palubě lodi Europe vystoupil 2. června roku 1836 na pevninu „Nového světa“ v New Yorku. Tam byl biskupem vysvěcen na kněze. Neúnavně působil jako duchovní správce v oblasti Buffala a Niagarských vodopádů. Ze všech sil se věnoval nemocným, osamoceným, umírajícím, mládeži, dětem a Indiánům, „dětem přírody“, jak je nazýval. Jako misionářský kněz zakládal v Americe katolické kostely a školy, celkem přes sto a to zejména pro německé osadníky, kteří kolonizovali Severní Ameriku, podobně jako jejich předci přicházeli již staletí před nimi na Šumavu. Je známo, že pro své znalosti jazyků se mohl věnovat i dalším přistěhovalcům, zvláště z Francie, Čech a Irska. Vstoupil do řeholního společenství Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé). Díky své pracovitosti a neochvějné víře v Boha se stal roku 1852 biskupem ve Filadelfii.
Naše město navštívil v roce 1855, když služebně cestoval do Vatikánu. Prachatice ho přivítaly se všemi poctami biskupa. Na živu byl už jen tatínek. Navštívil v Praze také svou sestru Johanku (sestru Karolinu), která vstoupila k boromejkám.
Po několika denní návštěvě se Jan vrátil opět do své diecéze v Americe. Byl velmi obětavý a horlivý. Srdeční infarkt ho zasáhl přímo na ulici ve Filadelfii den 5. ledna 1860, ve věku 49 let. Za svůj vzorný život křesťana a neúnavnou práci ve službách Boha a lidí byl v roce 1977 ve Vatikánu svatořečen.
Jak to bylo se sourozenci Jana N. Neumanna a jeho rodným domem
Jeho dva sourozenci se vydali cestou duchovního povolání: Johanka šla do kláštera k boromejkám a nejmladší Václav šel za ním do Ameriky a stal se také redemptoristou. Sestra Kateřina se vdala, měla dva syny, jeden ji v 7 letech zemřel a druhý – Jan šel do Ameriky za ním jako misionář. SestraVeronika měla v manželství jednoho syna Karla, který ji zemřel v 8 letech. Další ze sester Aloisie zůstala svobodná. Bratr Filip zemřel jako novorozenec.
Tak vlastně sourozenci Jana N. Neumanna neměli další pokrevní potomky. Jeho otec si před smrti (r.1860) přál, aby dům sloužil bohulibým účelům. Odkázal tedy svůj dům dceři Johance, sestře Karolině a tím boromejkám.
Sestra Karolina byla představenými poslána do Prachatic, aby v rodném domě založila klášter. Komunita boromejek zde začala působit od 10. 6. 1861, požehnáním kaple v místnosti, kde se Jan narodil, tehdy už zemřelý v pověsti svatosti, biskup ve Filadelfii. Boromejky jsou vlastně dědičkami, pokračovatelkami v duchovním slova smyslu rodiny Neumannových. Působí zde, s přestávkou 17 let v době totality, již 160 let.
Životopis od Nicoly Ferrante, hlavního postulátora pro svatořečení sv. Jana N. Neumanna uvádí, že sv. Jan při návštěvě Prachatic roku 1855, na doporučení sestry Karoliny, zajel k boromejkám do Třeboně. Ve svém dopise to popisuje takto: “…Co jsem tam spatřil a pozoroval na těchto sestrách, vzbudilo a stále více ve mně probouzí touhu, vidět je usazené i v Prachaticích…“
Prosba
Svatý Jane, v den Tvých narozenin Tě prosíme, přimlouvej se za svou rodnou zem, za své rodné Prachatice a vyprošuj všem lidem zvlášť dar zdraví, Boží ochranu a odvrácení pandemie.
Kéž jsi nám inspirací v životě z víry, lásky a solidarity a předej nám něco ze svého misionářského ducha…
Svatý Jane Neumanne, oroduj za nás….!