Drazí přátelé,
přejeme a vyprošujeme od Boha každému z vás, pěkné prožití Velikonoc, především zdraví a sílu k prožívání dnešní nelehké doby.
sestry boromejky
Požehnané Velikonoce
Poselství Papeže Františka
Bratři a sestry,
také letos budeme velikonoční svátky prožívat v kontextu pandemie. V mnoha situacích utrpení, zejména když dopadají na rodiny a obyvatelstvo již beztak zkoušené chudobou, kalamitami či konflikty, je Kristův kříž znamením naděje, která neklame, a ujišťuje, že v plánu Boží spásy se neztratí ani jedna slza, ani jeden povzdech.
V mysli a srdci nesme utrpení nemocných, chudých a odepisovaných lidí tohoto světa. Svět totiž má své stíny – stačí, když spočítáme všechny války, které se v tuto chvíli vedou, děti, které umírají hlady a nemohou chodit do školy, celé národy zničené válkou a terorismem, mnohé lidi, kteří berou drogy, aby jim bylo trochu lépe, a smrtící drogový průmysl, každodenní násilí, potraty. Je to pohroma, pustina!
Ježíš Kristus vstupuje do neštěstí tohoto světa, aby je vykoupil a přetvořil. A také aby každého z nás vysvobodil z moci temnoty, z pýchy, odporu vůči lásce. Něco takového může učinit pouze On, Bůh. Jeho smrtí jsme byli obnoveni, a to všichni. Díky Jemu, opuštěnému na kříži, již nikdo nikdy není sám v temnotě smrti. Nikdy – On je vždy po jeho boku, je třeba jenom otevřít srdce a dát se jím vést.
Ježíš Kristus Ukřižovaný vstal z mrtvých! Dává nám jistotu, že dobro ustavičně vítězí nad zlem, že život trvale vítězí nad smrtí. Naším cílem není sestupovat stále níž a níž, ze smutku do smutku, nýbrž vystupovat do výše. Vzkříšení potvrzuje, že Ježíš má ve všem pravdu – když nám slibuje život přesahující smrt a odpuštění.
Papež František
31. 3. 2021 převzato z www.vaticannews.va/cs
Zázrak uzdravení
Dovolujeme si Vám nabídnout malý dárek k narozeninám sv. Jana N. Neuumanna – video natočené ve Spojených státech o zázraku uzdravení na přímluvu sv. Jana N. Neumanna. Vikáři P. Petrovi Plášilovi se podařilo získat dovolení přímo od producenta filmu, aby se mohl film opatřit českým dabingem a mohl se volně šířit. Překlad a dabing vznikl péčí Stanislavy Vitoňové.
Přejeme Vám, ať Vás film potěší a duchovně povzbudí.
210. narozeniny sv. Jana N. Neumanna
28. března, před 210 léty se v našem domě narodil světec, sv. Jan Nepomuk Neumann, který patří k českým zemským patronům. Tím se řadí například vedle sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Stal se prvním svatým Spojených států Amerických. Za svého světce ho kromě Američanů a Čechů považují také Němci, neboť pocházel z německé rodiny.
Střípky z jeho života
Narodil se v tomto domě tehdy v Horní ulici č.129, (dnes Neumannova č. 142) manželům Filipu a Anežce Neumannovým, jako čtvrté dítě ze sedmi sourozenců. Jeho otec zde měl punčochářskou dílnu. Jan vyrůstal v křesťansky založené rodině, i když jako dítě přiznal, že nejlepší na chození do kostela bylo, že za to pokaždé dostal od maminky krejcar. Jan v Prachaticích navštěvoval základní školu a dobře se učil. Pak nastoupil do Piaristického gymnázia v Českých Budějovicích. Ve škole býval premiantem, byl znám jako „knihomol“. Zajímavé je, co řekl o dívkách: „Jsou to knihy s pěknou vazbou, ve kterých neumím číst.“ Měl rád zvlášť biologii, botaniku i astronomii. Rozlišoval, zda půjde dál studovat medicínu, nebo teologii, pro kterou se nakonec rozhodl a jako zázrakem se dostal na studia do Českých Budějovic, kam brali jen 20 z 90 uchazečů. Část teologických studií vykonával i v Praze. Po jejich ukončení zažil zklamání. Biskup rozhodl, že pro nadbytek kněží nemohou být vysvěceni všichni, kteří ukončili teologická studia, a Jan patřil mezi ně. Byl už dříve uchvácen myšlenkou stát se misionářem v Americe a tak se rozhodl nastoupit náročnou cestu do neznáma za moře. Po čtyřiceti dnech na palubě lodi Europe vystoupil 2. června roku 1836 na pevninu „Nového světa“ v New Yorku. Tam byl biskupem vysvěcen na kněze. Neúnavně působil jako duchovní správce v oblasti Buffala a Niagarských vodopádů. Ze všech sil se věnoval nemocným, osamoceným, umírajícím, mládeži, dětem a Indiánům, „dětem přírody“, jak je nazýval. Jako misionářský kněz zakládal v Americe katolické kostely a školy, celkem přes sto a to zejména pro německé osadníky, kteří kolonizovali Severní Ameriku, podobně jako jejich předci přicházeli již staletí před nimi na Šumavu. Je známo, že pro své znalosti jazyků se mohl věnovat i dalším přistěhovalcům, zvláště z Francie, Čech a Irska. Vstoupil do řeholního společenství Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé). Díky své pracovitosti a neochvějné víře v Boha se stal roku 1852 biskupem ve Filadelfii.
Naše město navštívil v roce 1855, když služebně cestoval do Vatikánu. Prachatice ho přivítaly se všemi poctami biskupa. Na živu byl už jen tatínek. Navštívil v Praze také svou sestru Johanku (sestru Karolinu), která vstoupila k boromejkám.
Po několika denní návštěvě se Jan vrátil opět do své diecéze v Americe. Byl velmi obětavý a horlivý. Srdeční infarkt ho zasáhl přímo na ulici ve Filadelfii den 5. ledna 1860, ve věku 49 let. Za svůj vzorný život křesťana a neúnavnou práci ve službách Boha a lidí byl v roce 1977 ve Vatikánu svatořečen.
Jak to bylo se sourozenci Jana N. Neumanna a jeho rodným domem
Jeho dva sourozenci se vydali cestou duchovního povolání: Johanka šla do kláštera k boromejkám a nejmladší Václav šel za ním do Ameriky a stal se také redemptoristou. Sestra Kateřina se vdala, měla dva syny, jeden ji v 7 letech zemřel a druhý – Jan šel do Ameriky za ním jako misionář. SestraVeronika měla v manželství jednoho syna Karla, který ji zemřel v 8 letech. Další ze sester Aloisie zůstala svobodná. Bratr Filip zemřel jako novorozenec.
Tak vlastně sourozenci Jana N. Neumanna neměli další pokrevní potomky. Jeho otec si před smrti (r.1860) přál, aby dům sloužil bohulibým účelům. Odkázal tedy svůj dům dceři Johance, sestře Karolině a tím boromejkám.
Sestra Karolina byla představenými poslána do Prachatic, aby v rodném domě založila klášter. Komunita boromejek zde začala působit od 10. 6. 1861, požehnáním kaple v místnosti, kde se Jan narodil, tehdy už zemřelý v pověsti svatosti, biskup ve Filadelfii. Boromejky jsou vlastně dědičkami, pokračovatelkami v duchovním slova smyslu rodiny Neumannových. Působí zde, s přestávkou 17 let v době totality, již 160 let.
Životopis od Nicoly Ferrante, hlavního postulátora pro svatořečení sv. Jana N. Neumanna uvádí, že sv. Jan při návštěvě Prachatic roku 1855, na doporučení sestry Karoliny, zajel k boromejkám do Třeboně. Ve svém dopise to popisuje takto: “…Co jsem tam spatřil a pozoroval na těchto sestrách, vzbudilo a stále více ve mně probouzí touhu, vidět je usazené i v Prachaticích…“
Prosba
Svatý Jane, v den Tvých narozenin Tě prosíme, přimlouvej se za svou rodnou zem, za své rodné Prachatice a vyprošuj všem lidem zvlášť dar zdraví, Boží ochranu a odvrácení pandemie.
Kéž jsi nám inspirací v životě z víry, lásky a solidarity a předej nám něco ze svého misionářského ducha…
Svatý Jane Neumanne, oroduj za nás….!
XXIX. světový den nemocných
Světový den nemocných poprvé vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce 1992. Každý rok připadá na 11. únor, což je den, kdy v církvi slavíme svátek Panny Marie Lurdské. Název vznikl podle místa Lurdy, které se nachází na jihu Francie. Panna Maria se tam právě 11. února 1858, zjevila dívce Bernadette Soubirous (nar. 7. ledna 1844, Lurdy, Francie – +16. dubna 1879, Nevers, Francie) u řeky Gavy před jeskyní Massabielle, s přáním, aby se lidé více modlili, především za obrácení od zla a za hříšníky. Nakonec na tomto místě vytryskl léčivý pramen, ke kterému se dodnes sjíždějí tisíce poutníků a nemocných s touhou po uzdravení.
Jako každoročně, tak i v tomto roce papež František k Světovému dni nemocných napsal Poselství, ve kterém vyzývá, abychom svou pozornost a modlitby obrátili na nemocné a všechny, kdo se o ně starají, ale také na lidi chudé, kteří žijí na okraji společnosti, na všechny, kdo trpí v důsledku pandemie koronaviru. Na výzvu svatého otce se i my, sestry boromejky, nejen v tento den spojujeme v modlitbě a oběti mše svaté za všechny, kdo jakýmkoli způsobem trpí a jsou nemocní, jsou bez práce, opuštění, žijí v chudobě, nedostatku, bez domova či na okraji společnosti.
Sestry boromejky v současnosti pracují v pedagogické oblasti a nejrůznějších zdravotnických a sociálních zařízeních – např. v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, v domovech pro seniory v Domově sv. Karla Boromejského v Řepích, zde také spolupracují s Vězeňskou službou MV ČR v Ruzyni, Domově sv. Antonína v Moravských Budějovicích, dále pracují v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, v mobilním Hospici sv. Jakuba, Nemocnici a Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a dalších zařízeních na území Čech Moravy a Slezska.
V celém spektru služeb nemocným se snažíme o to, aby naše činnost byla účinná a efektivní. Usilujeme o to, aby náš přístup k nemocnému a trpícímu člověku byl postaven na celostním – holistickém přístupu k nemocnému, tak jak to sděluje ve svém poselství papež František. A tak nejen modlitbou, ale i službou, útěchou, blízkostí u nemocných a umírajících, se snažíme naplňovat Ježíšova slova: „Největší mezi vámi bude vaším služebníkem“ (Mt 23,11).
Poselství Svatého otce Františka k 29. světovému dni nemocných
Hospic v Prachaticích oslavil 15 let od svého založení
„Hospic je až do poslední chvíle o životě. A ten může být delší a hezčí, než čekáte.“ Tento citát od zakladatelky moderního Hospicového hnutí Cicely Saunders, visí na jedné z nástěnek v Hospici sv. Jana N. Neumanna, o. p. s. v Prachaticích.
Pokud bychom se vydali na skryté pozorování dění v Hospici, uviděli bychom práci zdravotních sester a ošetřovatelek, s jakou něhou, láskou, dobrotou, úctou, trpělivostí, pokojem a empatií se sklánějí k nemocným. Na základě tohoto poznání by vám přišla na mysl myšlenka, že byste se vůbec nebáli odejít na „druhý břeh“ v péči těchto Andělů.
Víme také, že i bez těch, kteří vedou Hospic sv. Jana N. Neumanna, o. p. s., zajištují finance a ostatní zázemí činnosti tohoto zařízeni, by to nebylo možné. Naše pochvala, poděkování a vděčnost patří všem zaměstnancům a dobrovolníkům Hospice sv. Jana N. Neumanna za jejich dlouholetou náročnou a při tom příkladnou starost a péči o poslední chvíle života každého hospitalizovaného člověka, včetně naplňování jeho fyzio – psycho – socio – spirituálních potřeb. Velká kniha díků, v níž se vyjadřují nejen rodiny, ale i přátelé a blízcí a kterou naleznete na recepci Hospice, by mohla vyprávět onu vděčnost a poděkování za laskavý, a přitom profesionální a holistický přístup personálu k pacientům i rodinným příslušníkům. A mnoho dobrého i duchovních zápasů od založení Hospice až dodnes je lidským očím skryté, Bůh však o něm ví.
V rámci tohoto 15. výročí by bylo dobré připomenout všechny ty, které myšlenka na založení Hospice v Prachaticích napadla, i ty, kteří se podíleli na jejím uskutečnění. Ať už to zprvu bylo modlitbou a hledáním vhodného objektu v rámci Sdružení sv. Jana Nepomuka Neumanna, následně pak její realizací za přispění Ministerstva zdravotnictví ČR, Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Jihočeského kraje, Města Prachatice, Cisterciáků z Vyššího Brodu, mnoha dárců ze zahraničí, zvláště z Německa, Rakouska a Ameriky, neziskových organizací, velkého množství drobných dárců a dalších subjektů, kteří se na financování podíleli. Nemalé poděkování patří těm, kteří této myšlence nezištně věnovali svůj čas, síly i schopnosti, díky nimž mohlo vzejít tak velké dílo jako je nynější Hospic sv. Jana N. Neumanna.
Při příležitosti 15 let od založení Hospicové péče v Prachaticích, přejeme všem zaměstnancům, aby stále „hořeli a nevyhořeli“, aby se dokázali radovat s radujícími a plakat s plačícími, aby z nich i nadále vyzařovala dobrota, pokoj, láska ke všem, o které se starají a s kterými přicházejí každý den do osobního kontaktu.
Misionářský večer
Zveme vás, abyste se spolu se svatým Janem Nepomukem Neumannem modlili za misie a misionáře.
19. června 2020 od 18 hodin v prachatickém kostele sv. Petra a Pavla.
Noc kostelů 2020
IN víkend v Prachaticích
Diecézní centrum mládeže ve spolupráci se sestrami boromejkami vás zvou na IN víkend v Prachaticích pro dívky od 13 do 18 let, ve dnech 12. – 14. 6. 2020
Doporučená výše příspěvku je 350 Kč.
Turínské plátno
Zveme vás na přednášku Mons. Františka Radkovského emeritního biskupa plzeňského na téma Turínské plátno, která se uskuteční v Neumanneu v pondělí 22. června 2020 od 18 hodin.
Od 16 hodin bude mše sv. celebrovaná panem biskupem.