Celoroční setkávání k rozlišování povolání a životní cesty

Hledáš své místo v životě?

Zveme svobodné muže a ženy od 19 do 35 let na Celoroční měsíční setkávání k rozlišování povolání a životní cesty KURZ SAMUEL.
Kurz povede tým kněží, řeholních sester a manželský pár. Vedoucí kurzu: P. Rafael Kaca a sestra Vincenta Kořínková

Setkání budou probíhat jednou měsíčně, vždy v neděli od 15 do 19 hodin. První setkání proběhne 26. září 2021 v Prachaticích u sester Boromejek.

Přihlášky s motivačním dopisem posílejte do 20. září 2021 e-mailem na kurz.samuel.cb@gmail.com a my vám zašleme detailní informace. Vaše dotazy zodpovíme na tel.: 731 056 654.

Plakát ke stažení zde.

Setkání okolo Pražského Jezulátka

Srdečně Vás zveme ve středu 11. 8. nebo ve čtvrtek 12. 8. 2021 v 19.00 hod. – téma: Svědectví o Jezulátku.
V prachatické galerii sv. Jana Nepomuka Neumanna u sester boromejek v Neumannově ulici 142.
Případné dotazy zodpoví S.M. Vincenta Kořínková na tel: 723 477 525.

Za misijní společenství Pražského Jezulátka Josef Šváb.

Plakát ke stažení zde.

Duchovní cvičení pro dívky

Srdečně vás zveme na duchovní cvičení pro dívky od 17 do 35 let na téma Objevte, že jste milovány, které se uskuteční ve dnech 11. – 16. července 2021 na Hutisku – Solanci. Exercicie povede P. Jan David, pallotin z Fulneku a sestry boromejky.

S sebou nezapomeňte Bibli, růženec, breviář (kdo má), spacák, přezůvky. Cena je dobrovolná.

Přihlášky a případné dotazy posílejte na e-mail vincenta@boromejky.cz nebo sms 723 477 525.

Těšíme se na setkání s vámi.

Plakát ke stažení.

Noc kostelů 2021

Milí přátelé,

při příležitosti  “NOCI KOSTELŮ“ Vás zveme v pátek 28. 5. 2021 i do naší kaple v rodném domě sv. Jana Nepomuka Neumanna, který se nachází v ulici Neumannova 142 v Prachaticích.

Těšíme se na Vás 28. 5. 2021 od 19 do 23 hod.

Sestry boromejky

Plakát ke stažení zde.

Testování na COVID-19 pro veřejnost

V Hospici sv. Jana N. Neumanna probíhá testování na COVID-19 pro veřejnost ZDARMA vč. vystavení potvrzení o výsledku testu.
Svůj termín si můžete rezervovat na tel. 602 435 319.

Požehnané Velikonoce

Drazí přátelé,
přejeme a vyprošujeme od Boha každému z vás, pěkné prožití Velikonoc, především zdraví a sílu k prožívání dnešní nelehké doby.

sestry boromejky

Poselství Papeže Františka

Bratři a sestry, 

také letos budeme velikonoční svátky prožívat v kontextu pandemie. V mnoha situacích utrpení, zejména když dopadají na rodiny a obyvatelstvo již beztak zkoušené chudobou, kalamitami či konflikty, je Kristův kříž znamením naděje, která neklame, a ujišťuje, že v plánu Boží spásy se neztratí ani jedna slza, ani jeden povzdech. 

V mysli a srdci nesme utrpení nemocných, chudých a odepisovaných lidí tohoto světa. Svět totiž má své stíny – stačí, když spočítáme všechny války, které se v tuto chvíli vedou, děti, které umírají hlady a nemohou chodit do školy, celé národy zničené válkou a terorismem, mnohé lidi, kteří berou drogy, aby jim bylo trochu lépe, a smrtící drogový průmysl, každodenní násilí, potraty. Je to pohroma, pustina! 

Ježíš Kristus vstupuje do neštěstí tohoto světa, aby je vykoupil a přetvořil. A také aby každého z nás vysvobodil z moci temnoty, z pýchy, odporu vůči lásce. Něco takového může učinit pouze On, Bůh. Jeho smrtí jsme byli obnoveni, a to všichni. Díky Jemu, opuštěnému na kříži, již nikdo nikdy není sám v temnotě smrti. Nikdy – On je vždy po jeho boku, je třeba jenom otevřít srdce a dát se jím vést.

Ježíš Kristus Ukřižovaný vstal z mrtvých! Dává nám jistotu, že dobro ustavičně vítězí nad zlem, že život trvale vítězí nad smrtí. Naším cílem není sestupovat stále níž a níž, ze smutku do smutku, nýbrž vystupovat do výše. Vzkříšení potvrzuje, že Ježíš má ve všem pravdu – když nám slibuje život přesahující smrt a odpuštění. 

                                                                         Papež František

31. 3. 2021                          převzato z www.vaticannews.va/cs

Zázrak uzdravení

Dovolujeme si Vám nabídnout malý dárek k narozeninám sv. Jana N. Neuumanna – video natočené ve Spojených státech o zázraku uzdravení na přímluvu sv. Jana N. Neumanna. Vikáři P. Petrovi Plášilovi  se podařilo získat dovolení přímo od producenta filmu, aby se mohl film opatřit českým dabingem a mohl se volně šířit. Překlad a dabing vznikl péčí Stanislavy Vitoňové.
Přejeme Vám, ať Vás film potěší a duchovně povzbudí.

210. narozeniny sv. Jana N. Neumanna

28. března, před 210 léty se v našem domě narodil světec, sv. Jan Nepomuk Neumann, který patří k českým zemským patronům. Tím se řadí například vedle sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Stal se prvním svatým Spojených států Amerických. Za svého světce ho kromě Američanů a Čechů považují také Němci, neboť pocházel z německé rodiny.

Střípky z jeho života

Narodil se v tomto domě tehdy v Horní ulici č.129, (dnes Neumannova č. 142) manželům Filipu a Anežce Neumannovým, jako čtvrté dítě ze sedmi sourozenců. Jeho otec zde měl punčochářskou dílnu. Jan vyrůstal v křesťansky založené rodině, i když jako dítě přiznal, že nejlepší na chození do kostela bylo, že za to pokaždé dostal od maminky krejcar. Jan v Prachaticích navštěvoval základní školu a dobře se učil. Pak nastoupil do Piaristického gymnázia v Českých Budějovicích. Ve škole býval premiantem, byl znám jako „knihomol“. Zajímavé je, co řekl o dívkách: „Jsou to knihy s pěknou vazbou, ve kterých neumím číst.“ Měl rád zvlášť biologii, botaniku i astronomii. Rozlišoval, zda půjde dál studovat medicínu, nebo teologii, pro kterou se nakonec rozhodl a jako zázrakem se dostal na studia do Českých Budějovic, kam brali jen 20 z 90 uchazečů. Část teologických studií vykonával i v Praze. Po jejich ukončení zažil zklamání. Biskup rozhodl, že pro nadbytek kněží nemohou být vysvěceni všichni, kteří ukončili teologická studia, a Jan patřil mezi ně. Byl už dříve uchvácen myšlenkou stát se misionářem v Americe a tak se rozhodl nastoupit náročnou cestu  do neznáma za moře. Po čtyřiceti dnech na palubě lodi Europe vystoupil 2. června roku 1836 na pevninu „Nového světa“ v New Yorku. Tam byl biskupem vysvěcen na kněze. Neúnavně působil jako duchovní správce v oblasti Buffala a Niagarských vodopádů. Ze všech sil se věnoval nemocným, osamoceným, umírajícím, mládeži, dětem a Indiánům, „dětem přírody“, jak je nazýval. Jako misionářský kněz zakládal v Americe katolické kostely a školy, celkem přes sto a to zejména pro německé osadníky, kteří kolonizovali Severní Ameriku, podobně jako jejich předci přicházeli již staletí před nimi na Šumavu. Je známo, že pro své znalosti jazyků se mohl věnovat i dalším přistěhovalcům, zvláště z Francie, Čech a Irska. Vstoupil do řeholního společenství Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristé). Díky své pracovitosti a neochvějné víře v Boha se stal roku 1852 biskupem ve Filadelfii.

Naše město navštívil v roce 1855, když služebně cestoval do Vatikánu. Prachatice ho přivítaly se všemi poctami biskupa. Na živu byl už jen tatínek.  Navštívil v Praze také svou sestru Johanku (sestru Karolinu), která vstoupila k boromejkám.

Po několika denní návštěvě se Jan vrátil opět do své diecéze v Americe. Byl velmi obětavý a horlivý. Srdeční infarkt ho zasáhl přímo na ulici ve Filadelfii den 5. ledna 1860, ve věku 49 let. Za svůj vzorný život křesťana a neúnavnou práci ve službách Boha a lidí byl v roce 1977 ve Vatikánu svatořečen.

Jak to bylo se sourozenci Jana N. Neumanna a jeho rodným domem

Jeho dva sourozenci se vydali cestou duchovního povolání: Johanka šla do kláštera k boromejkám a nejmladší Václav šel za ním do Ameriky a stal se také redemptoristou. Sestra Kateřina se vdala, měla dva syny, jeden ji v 7 letech zemřel a druhý – Jan šel do Ameriky za ním jako misionář. SestraVeronika měla v manželství  jednoho syna Karla, který ji zemřel v 8 letech. Další ze sester Aloisie zůstala svobodná. Bratr Filip zemřel jako novorozenec.

Tak vlastně sourozenci Jana N. Neumanna neměli další pokrevní potomky. Jeho otec si před smrti (r.1860) přál, aby dům sloužil bohulibým účelům. Odkázal tedy svůj dům dceři Johance, sestře Karolině a tím boromejkám.

Sestra Karolina byla představenými poslána do Prachatic, aby v rodném domě založila klášter. Komunita boromejek zde začala působit  od 10. 6. 1861, požehnáním kaple v místnosti, kde se Jan narodil, tehdy už zemřelý v pověsti svatosti, biskup ve Filadelfii. Boromejky jsou vlastně dědičkami, pokračovatelkami v duchovním slova smyslu rodiny Neumannových. Působí zde, s přestávkou 17 let v době totality, již 160 let.

Životopis od Nicoly Ferrante, hlavního postulátora pro svatořečení sv. Jana N. Neumanna uvádí, že sv. Jan při návštěvě Prachatic roku 1855, na doporučení sestry Karoliny, zajel k boromejkám do Třeboně. Ve svém dopise to popisuje takto: “…Co jsem tam spatřil a pozoroval na těchto sestrách, vzbudilo a stále více ve mně probouzí touhu, vidět je usazené i v Prachaticích…“

Prosba

Svatý Jane, v den Tvých narozenin Tě prosíme, přimlouvej se za svou rodnou zem, za své rodné Prachatice a vyprošuj všem lidem zvlášť dar zdraví, Boží ochranu a odvrácení pandemie.

Kéž jsi nám inspirací v životě z víry, lásky a solidarity a předej nám něco ze svého misionářského ducha…

Svatý Jane Neumanne, oroduj za nás….!

« 3 z 3 »

XXIX. světový den nemocných

Světový den nemocných poprvé vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce 1992. Každý rok připadá na 11. únor, což je den, kdy v církvi slavíme svátek Panny Marie Lurdské. Název vznikl podle místa Lurdy, které se nachází na jihu Francie. Panna Maria se tam právě 11. února 1858, zjevila dívce Bernadette Soubirous (nar. 7. ledna 1844, Lurdy, Francie – +16. dubna 1879, Nevers, Francie) u řeky Gavy před jeskyní Massabielle, s přáním, aby se lidé více modlili, především za obrácení od zla a za hříšníky. Nakonec na tomto místě vytryskl léčivý pramen, ke kterému se dodnes sjíždějí tisíce poutníků a nemocných s touhou po uzdravení. 

Jako každoročně, tak i v tomto roce papež František k Světovému dni nemocných napsal Poselství, ve kterém vyzývá, abychom svou pozornost a modlitby obrátili na nemocné  a všechny, kdo se o ně starají, ale také na lidi chudé, kteří žijí na okraji společnosti, na všechny, kdo trpí v důsledku pandemie koronaviru. Na výzvu svatého otce se i my, sestry boromejky, nejen v tento den spojujeme v modlitbě a oběti mše svaté za všechny, kdo jakýmkoli způsobem trpí a jsou nemocní, jsou bez práce, opuštění, žijí v chudobě, nedostatku, bez domova či na okraji společnosti. 

Sestry boromejky v současnosti pracují v pedagogické oblasti a nejrůznějších zdravotnických a sociálních zařízeních – např. v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, v domovech pro seniory v Domově sv. Karla Boromejského v Řepích, zde také spolupracují s Vězeňskou službou MV ČR v Ruzyni, Domově sv. Antonína v Moravských Budějovicích, dále pracují v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, v mobilním Hospici sv. Jakuba, Nemocnici a Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a dalších zařízeních na území Čech Moravy a Slezska.

V celém spektru služeb nemocným se snažíme o to, aby naše činnost byla účinná a efektivní. Usilujeme o to, aby náš přístup k nemocnému a trpícímu člověku byl postaven na celostním – holistickém přístupu k nemocnému, tak jak to sděluje ve svém poselství papež František. A tak nejen modlitbou, ale i službou, útěchou, blízkostí u nemocných a umírajících, se snažíme naplňovat Ježíšova slova: „Největší mezi vámi bude vaším služebníkem“ (Mt 23,11).

Poselství Svatého otce Františka k 29. světovému dni nemocných